Proměňte se v badatele a vydejte se na Ztracený ostrov Arnak – recenze

Tajuplný neprobádaný ostrov a stopy, které ukazují na dávnou civilizaci spolu s nebezpečnými monstry. To není zápletka nového dílu Indiana Jonese, ale příběh deskovky Ztracený ostrov Arnak, za kterou stojí čeští tvůrci Mína a Elwen. Právě filmy Indiana Jonese, knížky Julese Verna a příběhy bájné Atlantidy je inspirovaly k zasazení hry do prostředí neprobádaného ostrova. Vydejme se teda společně na obchůzku ostrovem v recenzi.

Příběh, který vás vtáhne do děje

Ztracený ostrov Arnak patří mezi hry, které mají silný základ v tématu a do děje vás uvede už začátek pravidel. Každý váš tah a rozhodnutí kopíruje situace, do kterých se badatelé a archeologové v dobrodružných příbězích dostávají. Jste závislí na surovinách, potřebujete vysílat samotné dobrodruhy na jednotlivé lokace a postupným bádáním odkrýváte cestu až k samotnému chrámu. Vše vychází také z herních mechanismů.

Herní mechanismy spolu krásně fungují

Arnak stojí na třech hlavních herních mechanismech – worker placementu, deck buildingu a resource managementu. Worker placement zastupují vaši dva badatelé, které posíláte na známé i zatím neobjevené lokace. Oni vám z nich za odměnu přinesou suroviny a při nových lokacích se setkají tváří v tvář se strážcem, kteří ji střeží jako oko v hlavě. 

Deck building spočívá v nakupování karet a tvoření vlastního balíčku – vybavení či artefaktů, za které utratíte vaše těžce získané peníze, nebo kompasy. V základní hře máte obojí k dispozici v kartonové podobě. Doporučuju si hru hezky vytunit a zkrášlit speciálními plastovými doplňky, kterými je sladíte s dalšími surovinami. Můžete rovnou přihodit i truhly, do kterých vaše poklady schováte a nerozkutálí se vám po herním plánu.

Veškeré pohyby na plánu i nákupy stojí na surovinách, tedy resource managementu. Pokud si už na začátku efektivně zkombinujete karty a pomocníky, bude se vám mnohem snáze bádat i objevovat nové lokace. Suroviny tedy rozhodně není radno podceňovat, protože bez nich se ve hře neobejdete.

Jak vypadá jeden tah?

V jednom tahu můžete provést libovolný počet volných akcí, které lehce poznáte díky ikoně blesku na kartách nebo u pomocníků. Hlavní akci však můžete provést vždy jen jednu a měli byste si ji proto dobře naplánovat, protože některé vám můžou těsně před nosem vyfouknout vaši protihráči. Co se tedy počítá mezi hlavní tahy?

Prohledávání lokality, ke kterému vám stačí zaplacení cestovních nákladů a získáte za ni suroviny podle toho, na jakou lokalitu zavítáte. Objevení nové lokality, u které potřebujete kromě cestovních nákladů zaplatit taky kompasy, aby tam váš dobrodruh v pořádku dorazil. Za objevení dostanete sošku a využijete efekt daného dílku. Setkáte se tam však také se strážcem, jehož poražení skrze zaplacení surovin zobrazených na jeho kartě je další hlavní akcí, kterou můžete provést. Pokud na konci kola vaši lokalitu stále hlídá neporažený strážce, získáte kartu strachu, která znamená mínusový bod na konci hry. Dále si můžete koupit kartu vybavení nebo artefaktu, která vám přinese výhodu do další části hry, včetně získání bodů. Předposlední možností je zahrání karty, která na sobě nemá symbol blesku, a je tudíž považována za akci hlavní. A poslední možnost představuje bádání. Bádáte pomocí dvou žetonů – lupy a knihy – po zaplacení surovin. Každý posun na stupnici bádání vám spustí okamžitý efekt a hlavně přinese kýžené a velmi důležité body na konci hry. 

Pokud chcete vidět, jak jednotlivé tahy vypadají a podívat se blíže na celou hru, doporučuji se mrknout na video návod buď přímo na stránkách CGE v angličtině, nebo od kanálu Nithrania ve slovenštině. My nedáme na video návody dopustit a v podstatě se všechny hry primárně učíme skrze ně. 

Při závěrečném bodování se bez bádání neobejdete

Nastal 18. den vašeho bádání (nebojte, jen z hlediska příběhu, ne délky hry) alias 5. zahrané kolo? Pak přichází závěrečné bodování, u kterého zohledňujete postavení žetonů bádání, získané žetony legend, sošky a neobsazená pole na hráčské desce, poražené strážce, karty vybavení a artefaktů, a taky karty strachu.

I přes to, že závěrečné bodování zohledňuje hned několik věcí, není složité a vše spočítáte rychle. Při hraní je však potřeba myslet na to, že ačkoli vám na konci hry přinese body hned několik věcí, jejich váha je trošku odlišná. Pokud byste například celou hru ignorovali bádání, bude se vám to těžko dohánět, protože za samotné objevení chrámu lupou obdrží první hráč 23 bodů.

Chytrá hra pro zkušené i méně zkušené deskovkáře

Arnak je často skloňovanou hrou v deskovkových skupinách a není se čemu divit. Atraktivní téma, vizuál a navíc hra od českých autorů. Občas po ní tak zatouží i teprve začínající hráči, pro které by to byla první strategičtější hra. Myslím si, že Ztracený ostrov Arnak si užijí jak zkušení hráči, kteří můžou zkoušet i různé herní strategie každou partii, tak méně zkušení deskovkáři. Osobně ji však nevnímám jako hru pro úplné začátečníky, pokud vedle sebe nemáte někoho, kdo vás celou hrou provede. Myslím, že těm lépe poslouží třeba oblíbený Divukraj, který je přece jen v mechanikách a kombinacích přímější. Byť je má velmi podobné.

Zábavná sólo verze i předhánění se ve 4 hráčích

Pryč jsou ty doby, kdy si člověk musel kupovat vyloženou sólovku, aby si zahrál deskovku sám. Ačkoli nejsem extra příznivcem hraní o samotě, protože raději porážím ostatní než samotnou hru, tak velmi kvituji propracované sólo varianty u deskovek. A Arnak ji rozhodně má. 

My 99 % času hrajeme hry ve dvou, takže většina mých herních zážitků je právě s tímto počtem hráčů. Vyzkoušela jsem si však Arnak na BGA i v dalších počtech a v podstatě se skoro shoduji s BGG, které uvádí, že nejlépe hra funguje ve třech a dvou hráčích. Ve čtyřech už mám pocit moc velkého přehlcení na plánu, ale zároveň pro občasné hraní, když se sejdete s deskovkářskou partou, proč ne.  

Počítejte zhruba s 30 minuty na hráče

Herní dobu přímo tvůrci odhadují na 30 minut na hráče. Jakmile se do hry dostanete a už předem si kombinujete věci v hlavě, když je ještě na tahu soupeř, tak věřím, že se dostanete i pod tenhle čas. Alespoň my doma ve dvou zahrajeme jednu partii v pohodě za 45 minut, pokud do času nepočítám i nachystání hry.

Hodnocení Deskoterapie – 4,5 hvězdičky z 5

Přiznám se, že Arnak jsem si zahrála poprvé teprve v loňském roce a docela dlouho seděl na naší shelf of shame (sbírce nakoupených a ani jednou nezahraných her). A upřímně nevím, proč jsem s ním tak dlouho otálela. Hra je svižná, za mě fakt nádherně kombinuje veškeré mechaniky, které dávají smysl tematicky. Občas se mi u her stává, že mám pocit, že některé úkony vůbec nesedí k tématu hry, ale tady to nehrozí.

Jako malé mínus bych viděla nevyrovnanost počtu bodů za bádání a dalších bodovacích aktivit ve hře. Bádání a objevování chrámu jednoduše nejde nikdy vypustit. Na druhou stranu mě to vždy nakopává k tomu, abych zkoušela různé kombinace strategií, na co se dále soustředit. K rozmanitosti napomáhá i druhá strana desky, která nabízí chrám Hadího boha, stejně jako obě dvě rozšíření. Na ta se teprve chystáme!

Za Deskoterapii připravila recenzi Lenka.