Temnou zatuchlou chodbu protnulo oranžové světlo z dohořívající pochodně, ale stále natolik silné, že dokázalo po kamenné podlaze rozehnat skupinku krys. Stíny dostaly konkrétní tvary a postava oplechovaného válečníka, pevně svírající svou bojovou sekeru, vykročila po vlhké popraskané dlažbě směrem k temné křižovatce. Pomalu a obezřetně se přibližoval k ústí tunelu, protože věděl, že nebezpečí a zrůdná stvoření mohou číhat kdekoliv. Pochodeň pomalu dohořívala a válečník věděl, že pokud zůstane sám ve tmě, jeho síla mu bude k ničemu. Jen při pomyšlení na tuto skutečnost mu běhal mráz po zádech. Přehodil si sekeru ve zpocených dlaních a volnou rukou nahmatal klenbu chodby. Za tímto rohem ho čeká buď věčná sláva a bohatství, nebo krutá smrt… Polkl, sevřel sekeru pevně oběma rukama, nasál zatuchlý vzduch do plic a s křikem vyrazil vpřed!!!
Rána, záblesk, všechno zalilo ostré světlo, chodby se rozlétly všemi směry. Poslední co náš válečník uslyšel byl hromový, možná boží hlas: „Františku, už zase?!!“……
Malý chlapec se začervenal a otočil se na mámu, která se marně snažila jednotlivé dílky bludiště poskládat do původního tvaru. „Takhle nemá cenu hrát, když budeš pořád žďuchat do stolu! Zkusíme to ještě jednou a naposled, vezmi si tu svoji figurku a začneme.“ Chlapec sebral kartonového válečníka ze země a pomalu ho postavil na stůl. „Tentokrát už budu dávat pozor, mami“. Máma kývla, protože věděla, že mají čas začít ještě minimálně dvakrát, než půjdou spát. „Tak začneme“…..
Temnou chodbu osvítilo zářivé světlo nově zapálené pochodně a hrdý, trochu potlučený, válečník vstoupil do kamenného bludiště....
Zažíváte doma podobný scénář? Tato vychytávka dokáže destičky hezky uspořádat a umožňuje také snadný posun všech dílků najednou. Díky zámkům lze jednotlivé kusy spojovat a vytvořit si tak velikost a tvar podložky dle potřeby. Do této mřížky přesně zapadnou hrací dílky nejen pro hru Karak či Carcassone.
(Design: Myší Doupě)
