Prázdniny pomalu končí a my jsme v Myším doupěti za ty dva měsíce stačili nahrát poměrně velké množství nových her. Jednoho líného odpoledne se nám na stůl zcela neplánovaně dostala i jedna z legend české deskovkové scény. Když nad tím zpětně přemýšlím, trochu se nám na "herní" stůl sama vnutila, protože při hledání čistého trička pro naši omladinu na nás vypadla zaprášená odrbaná krabice, kterou zdobil nápis Dostihy a sázky. Nástup byl tak rychlý, že se krabici (nebo to, co z ní zbylo) nepodařilo zachytit a veškeré komponenty se s rámusem rozsypaly po podlaze. To samozřejmě vzbudilo zájem našich nejmladších hráčů. Snažili jsme se rozsypané komponenty rychle zamést pod skříň, aby nebyly spatřeny, protože představa šestihodinové jízdy kolem dokola herního plánu nás úplně nelákala. Zvěř dorazila a začala se doptávat "Co to bylo za rámus?" Duchapřítomně jsme reagovali, že se o to nemusí starat, protože se nám rozsypaly jen nějaké drobnosti a ať si jdou hrát ven. V tom se jeden z mrňousů se slovy "Jééé, tady ještě něco je!" sebral ze země papírovou desetitisícovku se siluetou koně. Z toho by se dalo ještě vybruslit, ale když se zbytek omladiny s vervou ohařů jal pročesávat okolí, věděli jsme, že jsme ztraceni.
Takto se nám tedy na stůl dostala česká legenda Dostihy a sázky a musíme říci, že nakonec to hraní nebylo tak dlouhé a úmorné jak jsme si představovali a pamatovali z dob minulých, a skupina se u stolu dobře bavila (jsme si vědomi, že u zapřisáhlých deskovkářů touto větou klesneme na úplné dno :) ). U nás to bylo dáno nostalgií, která si při hraní dostavila a u omladiny radostí z jednoduché hratelnosti.
A když už jsme hru dostali na stůl, tak jsme pro ni dodatečně udělali i drobné vylepšení v podobě figurek koní.
Modely jsou volně ke stažení v našem Myším klubu a pokud nemáte možnost si je vytisknout, podívejte se do sekce Meeply na již hotové figurky.
